Představte si poradu v kanceláři obce. Do zpravodaje chybí fotka z adventního trhu, který bude až za měsíc. „Tak ji nechte udělat AI,“ navrhne někdo. Za pět minut je na stole krásný obrázek: náměstí, stánky, lidé s punčem, sníh. Vypadá jako skutečná fotka. A tady začíná otázka, kterou si od srpna kladou grafici, úřady, školy i neziskovky: musí u toho být napsáno, že to vytvořila AI?

Krátká odpověď zní: někdy ano, často ne. Delší odpověď je v tomhle článku. Upozorňuji hned na začátku, že nejsem právník. Vycházím z pokynů Evropské komise, z kodexu k označování obsahu z AI a z praktického průvodce České asociace umělé inteligence. Kde je výklad nejistý, píšu to.

Co se od srpna změnilo

Evropský akt o umělé inteligenci (AI Act) má článek 50 o transparentnosti. Jeho povinnosti platí od 2. srpna 2026 a nedávný balík změn, takzvaný Digital Omnibus, je neodložil. Pro běžnou organizaci, která AI jen používá, jsou podstatné dvě situace.

Deepfake. Obrázek, video nebo zvuk vytvořený či upravený AI, který se podobá existujícím osobám, místům, předmětům nebo událostem a mohl by působit jako skutečný. Takový obsah musí mít viditelné označení.

Text ve veřejném zájmu. Text vytvořený AI, kterým informujete veřejnost o věcech společného zájmu (třeba o rozhodnutí rady, zdraví, bezpečnosti nebo počasí). Ten se označuje, pokud ho před zveřejněním věcně nezkontroloval člověk, který za něj nese odpovědnost.

Druhá vrstva, technické značky v souboru (metadata a neviditelné vodoznaky), je povinnost výrobců AI nástrojů, ne vaše. Pro nástroje, které byly na trhu už před 2. srpnem, platí odklad do 2. prosince 2026. Technická značka ale nenahrazuje viditelné označení. Pokud je označení potřeba, musí ho člověk vidět nebo slyšet bez jakéhokoli nástroje, a to hned při prvním kontaktu s obsahem.

Za porušení hrozí pokuta až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového obratu. Podle návrhu českého zákona o umělé inteligenci má obecný dozor vykonávat Český telekomunikační úřad. Na pokuty bych ale nemyslel jako první. Mnohem bližší je ztráta důvěry, když někdo ve zpravodaji pozná „fotku“ akce, která tak nikdy nevypadala.

Co označovat nemusíte

Tady panuje největší zmatek. Ředitel ČAUI Lukáš Benzl upozorňuje, že mnoho lidí si myslí, že od srpna bude nutné označovat každý obrázek z AI. Tak to není.

Podle průvodce ČAUI „Musím to označit?“ nemusíte označovat například obecnou AI fotku Pražského hradu, produktovou fotku, u které AI změnila jen prostředí a výrobek odpovídá skutečnosti, nebo slogan a popis produktu. Pozvánku na soukromou oslavu s AI fotkou sáňkování po Václavském náměstí také ne, protože jde o soukromé použití. Jakmile ale stejný obrázek použije reklamní agentura v kampani, označit ho musí.

U zjevně uměleckých, satirických nebo fiktivních děl povinnost úplně nemizí, jen stačí šetrnější forma, třeba v popisku nebo v titulcích. Komise tuhle výjimku vykládá úzce. Když se míchá informace s tvorbou, rozhoduje informace.

Rozhoduje, jestli by si obrázek někdo mohl splést se skutečností. Ne to, jestli vznikl v AI.

Tři otázky, které vám odpoví

Průvodce ČAUI zjednodušuje celé posouzení na tři otázky:

  1. Vzniklo to, nebo to bylo upraveno pomocí AI?
  2. Podobá se to existujícím osobám, předmětům, místům nebo událostem?
  3. Mohlo by to někomu připadat jako skutečný záznam reality?

Tři odpovědi „ano“ znamenají deepfake a povinnost označit. Přihlíží se přitom ke kontextu a k tomu, kdo obsah uvidí. Pokyny Komise upozorňují, že u dětí a zranitelných skupin je laťka nižší. To se týká hlavně škol a sociálních služeb.

Jak to vypadá v praxi

Vezměme modelovou obec ze začátku a projděme tři věci, které by mohla zveřejnit.

Kreslená ilustrace adventního věnce na obálku zpravodaje. Vytvořila ji AI, ale nikoho nenapadne, že jde o fotku skutečné události. Povinnost označit nevzniká.

Fotorealistické náměstí s trhem, který ještě neproběhl. AI ano, skutečné místo ano, a čtenář si snadno řekne „aha, takhle to tam loni vypadalo“. To je přesně případ, který ČAUI popisuje jako obrázek věrohodně napodobující událost, která se nestala. Označit. Lepší řešení je ale vzít loňskou skutečnou fotku, nebo nechat AI udělat zřetelnou ilustraci.

AI shrnutí usnesení zastupitelstva na webu obce. Text ve veřejném zájmu. Když ho před zveřejněním věcně zkontroluje pracovnice úřadu, která zná obsah usnesení a nese za text odpovědnost, označení nutné není. Pokyny Komise ale zdůrazňují, že letmá kontrola nebo oprava překlepů nestačí. A když po schválení do textu znovu zasáhne AI, výjimka padá.

Pro představu: Svaz měst a obcí ČR v březnu 2026 popsal, že města AI používají hlavně na práci s dokumenty, shrnutí a chatboty a často neví, jestli jejich nástroje pod AI Act spadají. Jednoduché vnitřní pravidlo, které popisuji níže, je proto dobrý začátek.

Postup krok za krokem

Postup zvládne i malá organizace bez právníka a IT oddělení. Zabere zhruba hodinu na úvod a pak pár minut u každého nového obrázku.

1. Sepište, kde AI používáte

Vezměte poslední dva měsíce a projděte web, sociální sítě, zpravodaj, plakáty a tiskové zprávy. Ke každé věci si poznamenejte, jestli v ní byla AI: vygenerovaný obrázek, retuš, rozšířené pozadí, AI hlas ve videu, text napsaný chatbotem. Obsah zveřejněný před 2. srpnem 2026 zpětně označovat nemusíte.

2. U každého obrázku si položte tři otázky

Ty ze sekce výše. Pomůže, když u nich nebudete sami. Dva lidé z týmu se dohodnou rychleji než jeden se svědomím.

3. Raději se deepfaku vyhněte už v zadání

U pozvánek, plakátů a příspěvků většinou realistickou fotku nepotřebujete. Když AI rovnou zadáte ilustraci, ušetříte si přemýšlení i riziko, že obrázek někoho zmate:

„Vytvoř plochou vektorovou ilustraci adventního trhu na malém českém náměstí. Styl: jednoduché tvary, omezená paleta (tmavě modrá, korálová, krémová), bez fotorealismu, bez textu, bez rozpoznatelných budov a bez tváří konkrétních lidí. Formát na výšku 4 : 5.“

4. Když označit musíte, označte viditelně

Označení dejte přímo na obrázek, ideálně do rohu, kde ho nic nezakryje, a stejnou informaci do popisku. Stačí jasná věta jako „Obrázek vytvořený pomocí AI“ nebo „Fotografie upravená pomocí AI“. Evropská komise k tomu nabízí volitelné EU ikony ke stažení zdarma (SVG a PNG, černá a bílá varianta). Podle uživatelského testování Komise fungují lépe s krátkým textem vedle sebe. U videa má být označení vidět hned od začátku, u zvuku má zaznít nahlas na začátku.

5. Na sociálních sítích zapněte i štítek AI

Instagram a Facebook mají při zveřejnění v dalších možnostech přepínač pro označení obsahu z AI. Příspěvek pak má štítek „AI info“. Meta umí štítek přidat i sama, když v souboru najde technickou značku z AI nástroje. Berte to jako doplněk. Štítek u příspěvku nevidí každý, kdo si obrázek uloží nebo přepošle, proto patří označení i do samotné grafiky.

6. U textů zapište, kdo je zkontroloval

Pokud AI pomáhá psát tiskové zprávy, články do zpravodaje nebo informace pro rodiče, zaveďte jednoduché pravidlo: kdo text věcně zkontroloval a kdy. Stačí poznámka v dokumentu nebo řádek v tabulce. Kodex Komise u textů počítá právě s doloženým postupem kontroly.

7. Sepište jednostránkové pravidlo pro tým

První verzi si klidně nechte navrhnout AI a pak ji upravte podle sebe:

„Pracuji v malé neziskové organizaci (8 lidí). Na sociální sítě, web a plakáty občas používáme obrázky z AI a AI pomáhá psát texty. Napiš jednostránkové vnitřní pravidlo k označování obsahu z AI podle článku 50 AI Actu: kdy obrázek označit (tři otázky: vznikl v AI? podobá se skutečným lidem, místům nebo událostem? mohl by působit jako skutečný?), jak označení vypadá, kdo kontroluje texty pro veřejnost a kam se kontrola zapisuje. Piš česky, srozumitelně pro lidi bez právního vzdělání, bez anglicismů. Na konec přidej upozornění, že nejde o právní radu.“

Výstup vždy porovnejte s průvodcem ČAUI. AI v tomhle pomůže se strukturou, ale za výklad zákona neručí.

Nástroje, které vám pomůžou

Průvodce „Musím to označit?“ (ČAUI) – česká příručka s rozhodovacím postupem a desítkami příkladů z praxe. Zdarma ke stažení.

EU ikony pro označení obsahu z AI – oficiální ikony Evropské komise ve variantách pro plně vytvořený a částečně upravený obsah. Zdarma, bez nutnosti uvádět autora.

Adobe Content Authenticity – Inspect – nahrajete obrázek a uvidíte jeho „rodný list“ (Content Credentials): kdo ho vytvořil, čím a jestli při tom byla použita AI. Podle Adobe se nahraný soubor nikam neukládá. Nástroj je v betaverzi, cenu a podmínky si ověřte na stránce nástroje.

Ověření v aplikaci Gemini – na gemini.google.com nahrajete obrázek a zeptáte se, jestli ho vytvořila AI. Gemini hledá neviditelný vodoznak SynthID, ten ale odhalí jen obsah z nástrojů Googlu. Potřebujete účet Google a podle nápovědy zvládnete zhruba 10 kontrol za 24 hodin.

Jedno upozornění k ověřovacím nástrojům: když nic nenajdou, neznamená to, že obrázek AI nevytvořila. Značky se při úpravách a snímcích obrazovky snadno ztratí.

Kontrolní seznam: co si odnést

  • Víte, kde všude ve vaší organizaci AI vytváří nebo upravuje obrázky a texty?
  • U každého realistického obrázku z AI jste si položili tři otázky?
  • Kde vyšly tři odpovědi „ano“, je označení přímo na obrázku i v popisku?
  • U příspěvků s takovým obrázkem je zapnutý štítek AI na Instagramu a Facebooku?
  • U textů pro veřejnost víte, kdo je věcně zkontroloval, a máte to zapsané?
  • Používáte u pozvánek a plakátů raději ilustrace než falešné „fotky“ skutečných míst a akcí?
  • Má tým jednostránkové pravidlo a ví, na koho se obrátit, když si neví rady?

Shrnutí na závěr

Od srpna neplatí, že každý obrázek z AI musí nést nálepku. Platí, že nesmíte nikoho uvést v omyl obrázkem, videem nebo zvukem, který vypadá jako skutečnost, a že texty pro veřejnost má někdo zodpovědně zkontrolovat. Většinu starostí vyřeší dobré zadání: ilustrace místo falešné fotky a skutečná fotka tam, kde má být skutečnost.

Pokyny Komise nejsou právně závazné a závazný výklad může dát až Soudní dvůr EU, takže se výklad může ještě zpřesňovat. Pokud v grafice AI používáte a chcete si pravidla nastavit tak, aby šetřila čas a nikoho nezmátla, rád pomohu školením nebo konzultací. O tom, jak AI mění práci grafiků, píšu i v článku 91 % designérů už pracuje s AI a jednotný vzhled plakátů řeším v článku Jak v Canvě vytvářet jednotné plakáty bez zbytečného stresu.

Zdroje: Evropská komise – Code of Practice on Transparency of AI-Generated Content (FAQ) a EU icons for labelling AI-generated content; Stephenson Harwood a Paul Weiss – shrnutí pokynů Komise k článku 50 z 20. 7. 2026; Česká asociace umělé inteligence – Pravidla o transparentnosti AI začínají platit 2. srpna a průvodce Musím to označit?; BusinessInfo.cz – ČAUI vydává praktického průvodce zdarma; AK Vyskočil, Krošlák a partneři – Od srpna 2026 se mění pravidla označování AI obsahu; Usercentrics – Digital Omnibus; LeitnerLaw – český adaptační zákon; Svaz měst a obcí ČR – AI Act naráží na realitu českých měst (26. 3. 2026); Adobe – Inspect Content Credentials; Google – nápověda Gemini k ověření obrázků; Gradually.ai a Minter.io – štítek AI na Instagramu.

Fotogalerie

Tištěná fotka náměstí, lupa a visačka na stole, nadpis Obrázek z AI: označit, nebo ne? a podtitul Nový článek na jidev.cz